Co je spotřebitelský koš a jak se složí
Vysvětlujeme strukturu indexu — která zboží a služby se počítají a proč se některé mění víc než jiné
Číst článekProč se ceny másla a elektřiny mění tak rychle a jaké faktory ovlivňují tyto nejdůležitější složky domácího rozpočtu
Když jdete do obchodu, zjistíte, že ceny nejsou stabilní. Přesně tohle vidí i statistici České národní banky, když měří inflaci. Jestli jste si všimli, že máslo bylo minulý měsíc za sto korun a teď stojí třináct — nejste sami. Přesně o tom je tohle.
Ceny potravin a energií tvoří zhruba třetinu spotřebitelského koše. To znamená, že když skokově stoupnou, hned to cítíme v peněžence. Ale proč se mění tak chaoticky? Je to počasí? Politika? Spekulace na burze? Odpověď je: všechno najednou.
Existují čtyři základní faktory, které řídí ceny potravin a energií. Nejdůležitější? Nabídka a poptávka. Když je sklizeň špatná a málo zrna, ceny skokují nahoru. Když je zboží přebytek, padají dolů.
Sucho v Kanadě nebo srpen bez mrazu změní globální ceny pšenice. Česko to cítí do tří měsíců.
Ropa, plyn a elektřina se obchodují na burze. Když cena ropy skočí o dolar, připlatíme si na benzínu i topení.
Když koruna slábne vůči euru, zahraniční zboží dráží. Potraviny dovážíme, takže se to hned projeví.
Ceny elektřiny, plynu a některých potravin upravuje vláda. Rozhodnutí v Praze se projeví v účtence.
Máslí a máslovými produkty si všimli všichni. Mezi lety 2021 a 2023 se ceny zdvojnásobily. Není to náhoda. Máslo je součástí globálního trhu, a když se ceny rostlinných olejů zvýší, zdražuje i zvířecí tuk.
Další důvod? Česko nemá dostatek vlastní produkce. Dovážíme máslo, smetanu a sýr ze zahraničí — často z Polska, Německa nebo Dánska. Když si konkurence připlatí, my se tomu nemůžeme vyhnout. Plus zvýšené náklady na dopravu a chladící řetězec — to všechno se přičítá k ceně.
Zajímavé je, že ceny rostlinného oleje se už stabilizovaly. Ale máslo drží vysoké ceny déle. Proč? Protože trh s máslem je menší a reaguje pomaleji. Navíc se teď zvyšují náklady na krmiva pro krávy — tím pádem zdražuje i surové mléko.
Elektřina se obchoduje na burze. Když si traders myslí, že bude zima, ceny skočí. Když se zima zruší nebo přijde teplo, padají dolů. To není věda — je to psychologie a spekulace. A my to cítíme v účtence.
Česko se spoléhá na dovoz elektřiny ze Francie, Německa a Polska. Když Francie vypne jaderné reaktory kvůli údržbě, cena v celé Evropě jde nahoru. Když Německo má rekordní produkci solární energie, ceny padají. My jsme jako plavidlo v oceánu — unášíme se s vlnami evropského trhu.
Plyn? Ještě horší. Dlouho jsme byli závislí na ruském plynu, který se obchodoval dlouhodobými smlouvami za stabilní ceny. Po 2022 jsme se museli přeorientovat na LNG z celého světa. Najednou se plyn obchoduje jako ropa — den ode dne, minutu od minuty. To znamená, že ceny kolísají velmi ostře. Když je zima a všichni topí, cena vzroste třeba za týden o 30 procent.
Česká národní banka si všimla něčeho zajímavého. Když vypočítá inflaci BEZ potravin a energií — takzvanou jádrovou inflaci — čísla jsou daleko stabilnější. To má smysl. Potraviny a energie jsou “hlučné” — létají jim skrz všechno. Když je měřit, nemůžete vidět pravdivý trend v cenách zbytku ekonomiky.
Centrální banka sleduje jádrovou inflaci, protože ta odráží skutečné tlaky v ekonomice. Když lidi vydělávají víc a poptávají víc služeb, vidíte to v jádrovém čísle. Jestli se vám zvyšuje cena holení, střihu, nájemného — to je jádrová inflace. A ta se mění pomaleji. Jádrová inflace byla v Česku na přelomu 2025 a 2026 kolem 2,5 procenta, zatímco celková inflace byla výše kvůli energiím.
To je důležité pro rozhodování o sazbách. Když centrální banka vidí, že jádrová inflace je nízká, může si dovolit méně ostré zvyšování úroků. Když vidí, že stoupá, začíná si dělat starosti.
Česko má něco, co jiné země nemají: regulované ceny. Nejdůležitější je elektřina a plyn. Vláda řekne: “Domácnosti budou platit do sta procent průměru, zbytek dotujeme my.” To znamená, že když burza jde nahoru, vláda to zadržuje. Když jde dolů, domácnosti ušetří.
To zní dobře, ale má to cenu. Vláda musí mít peníze na dotace. A když reguluje ceny, podnikatelé si začnou stěžovat — jejich elektřina není regulovaná, tak jim padá zisk. To vede k politickému napětí. V roce 2022 vláda regulovala ceny energií agresivně kvůli energetické krizi. V roce 2023 už to částečně zrušila. Lidé měli šok z vyšších účtů, i když burza mezitím klesla.
Potraviny nejsou regulované stejně jako energie. Ale máte zde případy, kdy stát vynucuje cenové stropy — třeba mléko nebo chléb. To se stalo během inflace v 2021-2022. Cena chleba byla dočasně zmrazená. Důsledek? Pekárny omezily produkci, regály byly prázdné, a když se zákaz zrušil, ceny skočily ještě víc.
Ceny potravin a energií se nebudou stabilizovat samy. Jsou to globální trhy a my jsme malá země. Co tedy můžete dělat?
Slevy a promoce v supermarketech nejsou náhoda. Obchody vědí, kdy jsou ceny nižší, a snaží se vás přilákat. Když vidíte máslo za slušnou cenu, vezměte si víc — můžete zmrazit. Při energiích: koupit termostat, zateplít dům. Návratnost se počítá na roky, ale stojí to za to.
Čtěte zprávy o počasí, kurzech a politice. Když vědíte, že bude sucho, můžete předpokládat, že se zvýší ceny potravin. Když vědíte, že se blíží zima, můžete si koupit plyn dopředu (je-li to možné). Informace je nejlepší zbraní.
Nejdělejte se závislí na jedné značce nebo obchodě. Když máslo v Tescu stojí moc, koupit ho v Kauflandu. Když cena elektřiny skočí, zkontrolujte svůj tarif — možná jste v drahém tarifu a mohli byste se přepojit.
“Volatilita cen potravin a energií není krizí — je to nová normálka. Kdo tomu rozumí a přizpůsobí se, zbankrotovat nemusí.”
— Analýza České národní banky, 2025
Ceny se budou měnit. Někdy rychle, někdy pomalu. Ale teď už víte, proč. A to je ten nejdůležitější krok — rozumět tomu, co se děje. Když budete sledovat nabídku a poptávku, burze a regulace, budete připravení. Nejhoršší věc, kterou můžete dělat, je ignorovat to. Druhá nejhoršší je panikařit. Jednoduše si upravte rozpočet a koupit chytře.
Tento článek je informačního charakteru a má edukační cíl. Vysvětluje, jak fungují cenové mechanismy na trzích potravin a energií, a podává přehled faktorů, které na ně působí. Obsah není investičním poradenstvím ani odbornou analýzou pro rozhodování v osobních financích. Faktické údaje vycházejí z veřejně dostupných dat České národní banky a statistických zdrojů. Ceny a trendy se mění a konkrétní situace se může lišit podle regionu. Pokud potřebujete konkrétní radu k vašim účtům nebo finančnímu plánování, doporučujeme konzultaci s odborníkem.